Seminář pro svěřenské správce a poradce pod záštitou APRSF 29. – 30. 5. 2023

Srdečně Vás zveme na Seminář pro svěřenské správce a poradce pod záštitou APRSF, který proběhne ve dnech 29. – 30. 5. 2023 v Praze (v protorách Insignia Business Centre)

Tento dvoudenní seminář pořádáme ve spolupráci se společnostmi Kodap a J&T Family Office pod záštitou APRSF – Asociace pro podporu a rozvoj svěřenských fondů z.s., odborné organizace zabývající se institutem svěřenských fondů v České republice.

Pro koho je seminář určen:

                                                                         

  • Každého, kdo uvažuje o přijetí funkce svěřenského správce anebo už roli svěřenského správce vykonává.
  • Právníky, finanční poradce, notáře a další, kteří mají zájem o základní znalost svěřenských fondů – vhodnou k poskytování poradenství klientům.
  • Kohokoli, kdo by si rád prohloubil znalosti a porozuměl svěřenským fondům v České republice

Po úspěšném absolvování kurzu porozumíte struktuře, historii a praktickému využití svěřenských fondů v České republice. Seminář Vás zároveň podrobně provede povinnostmi a závazky svěřenských správců.

Po úspěšném absolvování semináře a složení závěrečné zkoušky získáte také certifikát o absolvování kurzu a na jeho základě můžete být zapsáni jako uznaní svěřenští správci na stránkách APRSF.

Pro podrobné informace prosím klikněte zde.

V případě zájmu o více informací nebo o registraci nás prosím neváhejte kontaktovat na info@trusty.cz

Datum: 29. – 30. 5. 2023

Místo konání: Insignia Business Centre (Praha)

Cena: 14.500, – Kč

„V minulosti jsem se již zúčastnil i jiných školení na téma svěřenských fondů a řadu svěřenských fondů jsme již pro naše klienty také založili. Vaše školení ale hodnotím jako jedno z nejlepších, a to hlavně pro jeho praktický přínos. Během dvou dní jsme měli možnost prodiskutovat pro nás aktuální a konkrétní otázky spojené se zakládáním a správou svěřenských fondů s konzultanty, daňovými poradci i bankéři a díky tomu proniknout hlouběji do celého tématu.“ (Mgr. Michal Míšek, interní právník, specialista na dědické plánování ze společnosti Cimpel&partners)

Co VŠECHNO lze chránit svěřenským fondem? Jak je to s kryptoměnami?

Tradiční náplní naší práce je pomoc rodinám v ochraně zdrojů jejich obživy. Soubory majetků, které tomu odpovídají, bývají nezřídka rozsáhlé; jde mnohdy o celé společnosti anebo podíly na nich, obytné domy, výrobní prostory, sjezdovky, případně zemědělské usedlosti s veškerým myslitelným inventářem, který k jejich provozu patří.

Vedle vytváření ochranných struktur nad takto „velkými“ podniky, se však často jedná i o menší majetkové soubory jako jsou chaty, šperky, veteráni, umělecké sbírky nebo bezpečnostní schránky. Ke každému takovému majetku je třeba přistupovat individuálně a tento postup sebou občas přináší nutnost přizvat si experty či znalce z příslušného oboru. Zejména hovoříme-li o tzv. digitálních majetkových souborech.
Pro upřesnění tohoto termínu si představte, jakou stopu zanecháváte v on-line světě, zejména ke kolika různým účtům používáte přístupová hesla. Vedle zjevných položek, jakými jsou naše působení na sociálních sítích, online alba fotografií, internetové bankovnictví, sem patří též digitální peněženky s kryptoměnami a mnoho dalších.

Obvykle si ceníme zejména našeho nerušeného přístupu k elektronickému bankovnictví, ale jsou i okamžiky, kdy by jej nejeden z nás bez dalšího měnil za ztracené fotky. Jakmile ztratíme blízkého, který nezanechal přístupové údaje, ztrácíme i vzpomínky, k nimž už se nebude možné prostřednictvím přístupových údajů vrátit. Totéž samozřejmě platí i pro e-mailovou komunikaci. Přes trvalost těchto záznamů – což je vskutku podstatný rozdíl oproti dřívějším „křehkým“ papírovým analogům – se tak vlastně mnohé nezměnilo; se ztrátou hesla budou i tyto „trvalé dopisy“ nenávratně ztraceny.

Totéž platí i pro nosiče dat, třeba v podobě telefonu či počítače. Zřejmě není zásadní problém, že se příslušné přístroje bez hesla hodí leda snad na vyzdívání domů pro pravé počítačové „geeky“. Co však bylo v digitální paměti těchto přístrojů (např. román okamžiky před vydáním, jinak poctivě zálohovaný…), tam bez příslušného hesla také zůstane.
Hodnota, nad kterou se zde zamýšlíme, je pro každého z nás individuální a obvykle bude jen stěží vyjádřitelná „hodnotou tržní“. Projděme si proto některé případy, kdy se možná s podivem, tržní hodnota přece jen uplatní.

Známý šéfkuchař Anthony Bourdain např. zanechal manželce svou poslední vůlí kredit z programu „frequent flyer“, což je benefit pro osoby, které často využívají služeb konkrétního leteckého dopravce. Protože jako kuchařská hvězda létal Anthony Bourdain vlastně všude, lze s trochou nadsázky říct, že měl dost bodů na to, aby mu za ně letecká společnost vypravovala speciální letadlo s jeho osobní šéf kuchařskou třídou. Nebýt jeho odkazu, manželka by létala ve „třídě turistické“, neboť body pana Bourdaina by byly ztraceny spolu s ním [1].

Přesvědčivější však zřejmě bude argument s ochranou digitálních měn a NFT obrázků, kde je jakákoli pochybnost o tržní hodnotě vyloučena.

Jak začít?

Jestli je pro Vás ochrana Vašeho digitálního majetku důležitá zjistíte snadno; udělejte si výčet položek, které v systému nul a jedniček vlastníte, spolu s přístupovými údaji a hesly k nim. Mějte přitom na paměti, že tento výčet nesmí přijít do nepovolaných rukou [2] . Díky této listině nejen zjednodušíte přístup Vašim pozůstalým k digitálnímu majetku v budoucnu, ale také jim ukážete, že tento majetek vůbec existuje.
Máte-li dojem, že Vám hrozí riziko, že do Vaší „listiny“ opomenete některé důležité hodnoty zahrnout, pak nejste sami: Existují dokonce seznamy, které mají Vaši nejistotu rozehnat, jeden najdeme například zde (bohužel pouze v angličtině). Obsahuje bezmála 30 stran a je tedy možná až příliš podrobný, ale může sloužit jako dobrá inspirace. Pro uživatele služeb společností Google a Android lze dále poukázat na nabídku postupu u „utichlých účtů“ v originále „inactive account manager“, přičemž toto nastavení účtů „po utichnutí“ nabízí i další poskytovatelé internetových služeb.
Nakonec si dovolíme zopakovat, co již částečně zaznělo. Kryptoměny a NFT obsah, nebo šířeji pojato, „vše, co má ve vnějším světě tržní hodnotu a nikoli pouze hodnotu zvláštní obliby“, je vhodné ochránit a zahrnout do svého majetkového/dědického plánování.

Kryptoměny a svěřenské fondy

Žádná otázka ve věci – stále relativně nových svěřenských fondů – nemůže být hloupá, a v tomto smyslu si zkusme zodpovědět, kde leží hranice toho, co je anebo už není možné ochránit svěřenským fondem. Nuže, jak to bude třeba se zbraněmi… anebo s láskou? Odpověď je jednoduchá; vše, co můžeme vlastnit, je možné chránit prostřednictvím svěřenského fondu. Tedy zbraně projdou, láska nikoli.

Kryptoměna je jednoznačně předmětem vlastnictví a jako taková může být vložena do svěřenského fondu. Nároky, které jsou kladeny na právní strukturu svěřenského fondu, který s kryptoměnami pracuje však budou vyšší a je třeba pečlivě nastavit vnitřní pravidla, jejichž dodržování může být pro správce náročnější než u „běžného majetku“. Pomyslná „černá kronika“ hrůzných situací v záležitostech kryptoměn přitom není nijak útlá, je známo překvapivě hodně případů, kdy již tak dostatečně zdrcení pozůstalí „překvapivě“ neodhalili 256-ti znakové alfanumerické heslo, čímž se jim přístup k (v tomto případě) Bitcoinovému účtu ztratil navěky. Podobné případy nejsou ojedinělé. Pro svěřenské fondy, sloužící k ochraně kryptoměn, obdobné situace nepředstavují žádné riziko.

Ve prospěch svěřenských fondů jakožto prvků ochrany kryptoměn hovoří i další aspekt: Potenciál regulovat tuto sféru je zatím „v plenkách“ a totéž platí pro navázanou daňovou sféru. Můžeme s jistotou konstatovat, že čím dříve k ochraně Vašich internetových majetků přistoupíte, tím příznivější pravidla se budou na tyto majetky aplikovat.

Máte-li zájem o bližší informace o záležitostech ochrany majetků hmotných i nehmotných formou svěřenských fondů, s důvěrou se na nás obraťte!

______________________________

[1] Ne každá letecká společnost má ono „přenositelné“ nastavení benefitů za časté létání, avšak nejméně jedna to, jak vyplývá z našeho příkladu, ve prospěch přenositelnosti nastaveno měla.

[2] Pozor na skutečnost, že v mezních situacích může takový výčet kolidovat s podmínkami pro používání konkrétní internetové služby.

Dobré zprávy: Vítězství ochrany soukromí a zdravého rozumu u Evropského soudního dvora.

Stejně jako většina společnosti naprosto podporujeme rozumná právní opatření, která brání praní špinavých peněz a financování terorismu.

V posledních letech však zákonodárci na evropské úrovni začali zacházet příliš daleko za hranice rozumných pravidel a zavedli řadu opatření, která dle našeho názoru nemají téměř žádný dopad na opravdové zločince, ale naopak velmi negativně zasahují do sféry běžných jednotlivců i rodin, kteří se snaží věnovat svému legitimnímu podnikání.

Pravidla GDPR není třeba připomínat, ale podívejme se na ustanovení Úmluvy lidských práv a svobod (čl. 8), jakož i na Listiny základních práv EU (čl. 7), která jsou totožná:

 

ČLÁNEK 8 (7 Listiny základních práv EU) – Právo na respektování soukromého a rodinného života

 

1.  Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence.

2.  Státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to v souladu se zákonem a nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, hospodářského blahobytu země, ochrany pořádku a předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných.

 

Namítáte-li, že jde o velmi obecnou ochranu, kterou bude stěží kdokoli vymáhat, nenechte se mýlit. Přestože navzdory této základní ochraně stihl český i evropský normotvůrce zakotvit spoustu pravidel vztahujících se k evidenci skutečných majitelů, která prokazatelně zasahovala do stanovených základních práv jednotlivců, s poukazem na nezbytnost stanovovat stále více omezujících ustanovení s ohledem na jejich přiměřenost a nezbytnost v demokratické společnosti, zdravý rozum nakonec zvítězil.

Ještě do minulého týdne jsme dokonce stáli, před směrnicí, která zakotvovala zjednodušeně řečeno neomezený režim přístupu veřejnosti do evidence skutečných majitelů.

S myšlenkou evidence skutečných majitelů se přitom ztotožňujeme: Základní zásah tohoto rejstříku do práv jednotlivců na soukromí nemusí být nutně značný, přitom v prevenci praní špinavých peněz poslouží spolehlivě. Stát, banky a obecně vzato všichni smluvní partneři mají tentýž zájem znát strukturu osob, s nimiž vstupují do obchodních vztahů. Bez tohoto nástroje nemají žádnou šanci účinně se vyvarovat obchodování s nekalými či rovnou kriminálními živly. Statistika je v této věci neúprosná; dříve či později každý na takovou osobu narazí. V takovém případě pak buď má anebo nemá nástroj na prověření svého zamýšleného obchodního partnera.

Ovšem – s čím hrubě nesouhlasíme, je otevření rejstříku veřejnosti, takovým způsobem, že detailní informace o společnících korporací a v některých případech také o svěřenských fondech a nadacích jsou otevřené nikoli pouze osobám s oprávněným zájmem, ale celému světu, což je situace, která nemá opodstatnění.

Celým světem nemusíme rozumět jen zvědavé sousedy; může jít o zlatokopy všeho druhu, vyděrače anebo třeba osoby, které se věnují novinkám na poli internetové kriminality, kterou dnes mnohdy neumíme pojmenovat, natožpak si ji představit. I tyto osoby zákonitě potřebují vědět, na koho zaútočit a komu se raději vyhnout. Bylo – li tedy cílem zákonodárce bránit bujení kriminality, svou důsledností se dopracoval k pravému opaku – tedy k jisté formě státní kriminální podpory, abychom parafrázovali běžnou státní instituci. Netřeba dodávat, že to není ani přiměřené, ani potřebné.

Blýská se však na lepší časy. V minulém týdnu vyjádřil Evropský soudní dvůr názor, že pátá směrnice EU proti praní špinavých peněz je v rozporu s evropským právem. ESD argumentoval, že touto směrnicí zaváděný nelimitovaný přístup kohokoli do evidence skutečných vlastníků neobstojí při poměřování s právem na ochranu soukromí a dat uchovávaných v soukromí.

Podle soudu je zapotřebí zkoumat, nakolik zákonodárce vyhověl požadavku přiměřenosti mezi zásahem základních práv a přínosem, jež takový krok znamená. V případě tzv. plné otevřenosti těchto rejstříků by měl každý možnost zjistit si finanční postavení kterékoli osoby, jíž se zápis týká (zakladatel SF, jeho obmyšlený a další osoby označené za skutečné majitele) přičemž tato informace by v budoucnu
z rejstříku nemohla být žádným způsobem vymazána. Ochrana soukromí jako základní právo by tak ztrácela smyslu, což není souladné s právem EU jakožto právem pro země evropské unie „vnitrostátním“, ale není to v souladu ani s Evropskou Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod na poli práva mezinárodního.

Lucembursko a Holandsko na základě tohoto rozhodnutí omezili přístup k dál samozřejmě fungujícím dotčeným veřejným rejstříkům tak, aby soudnímu nálezu (i zdravému rozumu) vyhověli.

Vzhledem k právnímu názoru, že současná míra přístupnosti rejstříků je v rozporu s jinou závaznou normou – GDPR – odhadujeme, že v brzké době bude následovat česká úprava.

Budeme se těšit, že se zákonodárci v rejstříkových záležitostech napříště vyvarují normotvorby kterou by jim soud vracel jako neústavní.

Pozvánka na seminář Svěřenské fondy v byznysu – 8. 11. 2022

Do roku 2014 nebyly svěřenské fondy v České republice používány, jednoduše proto, že v našem právním prostředí neexistovaly. Od té doby jejich počet narůstá, avšak drtivá většina se týká spíše rodinného využití nikoli samotného byznysu.

V zemích, kde svěřenské fondy existují již stovky let, jsou naprosto běžným byznysovým nástrojem.

Na tomto semináři nejprve projdeme základy týkající se svěřenských fondů a poté prozkoumáme, jaké využití nalézají v obchodním kontextu v zahraničí.

Následně projdeme jednotlivá využití a zvážíme, jak si daná řešení stojí v porovnání s dosavadní běžnou českou praxí. České právní a daňové prostředí je specifické, což bude znamenat, že v některých případech pro nás nebude zahraniční řešení fungovat. V jiných případech však nabídne mnohem lepší výsledky než dosud zavedené modely.

Nemůžeme vám slíbit, že na tomto semináři odpovíme na veškeré otázky. Slibujeme však mnoho informací, mnoho “námětů k přemýšlení” a základ, ze kterého lze rozvíjet nová kreativní řešení.


Datum: 8. listopadu

Čas: 13.00 – 17.30

Místo konání: Intercent Business Centre Konviktská 291/24, 110 00 Staré Město

Účastnický poplatek: 4.900, – Kč

Registrace: Registrujte se prosím prostřednictvím e-mailu na: info@trusty.cz


Program

1.      Blok: 13.00 – 15.00:
          Svěřenské fondy – úvod
         – Přednáší Eva Hrušková v českém jazyce

  • Co je to svěřenský fond
  • Historie
  • Právní aspekty
  • Praktické využití svěřenských fondů (soukromé/rodinné účely)

2.     Blok: 15.20 – 17.20:
         Trusts, Business Aspects
          – Delivered in English language by James Turnbull LLB., TEP

  • Introduction to business uses. Why trusts make sense
  • Taxation of trusts in CZ (an overview)
  • Practical uses continued
  • –  Business and Asset Holding Structures
  • –   Investment Funds
  • –   Pension Funds
  • –   Securitisation
  • –   Corporate Debt
  • –   Employee Benefit Schemes
  • –   Employee Welfare Schemes
  • –   Share Option Schemes
  • –   Consumer Protection
  • –   Corporate Escrow
  • –   Philanthropy / Religion
  • Why Business Trusts don’t work in CZ
  • But. . . How they can work

3.    Blok: 17.20
         Otázky a odpovědi, víno, diskuse, brainstorming

 


 

Svěřenské fondy a trusty s.r.o.

Společnost Svěřenské fondy a trusty s.r.o. byla založena v roce 2011 a je tak první profesionální společností v oblasti svěřenských fondů založenou v České republice. Společnost sdružuje tým odborníků, který má bohaté zkušenosti s poskytováním trustových služeb zejména českým rodinám v oblasti nastavení správy rodinného majetku a firemního nástupnictví, ochrany majetku, holdingových struktur spravujících rodinné podniky, filantropie a dynastických svěřenských fondů.