Pozvánka na seminář ~ Svěřenský fond – správa, administrace a daně ~ 26. 2. 2024

Zveme Vás na seminář:

Svěřenský fond – správa, administrace a daně

Plus networking spojený s  ochutnávkou vín

 

KDY: 26.2., 14–19 hod

KDE: Praha

CENA: 2.900,- Kč

 

Svěřenský fond nestačí založit správně a včas. Je to pouze první krok.

Nedílnou součástí úspěchu a celkové odolnosti je následná správa.

Svěřenským správcem může být kdokoli, často je to člen rodiny, kamarád, někdy právník. Svěřenského správce bývá těžké vybrat. Stejně obtížné rozhodnutí může být tuto roli přijmout. Chcete-li být dobrým správcem , svou funkci vykonávat řádně av klidu spát, aniž byste se museli obávat, zda jste něco nepodcenili nebo nezapomněli, pak je dobré řídit se principy řádné správy a vědět jaké základní povinnosti každý svěřenský správce v České republice má.

Správcovstvím a administrací Vás provede Mgr. Eva Hrušková, TEP – jednatelka společnosti Svěřenské fondy a trusty sro

S daňovým svěřenským fondům Vás známí Ing. Matěj Nešleha, daňový poradce a člen Prezidia Komory daňových poradců.

 

V poslední řadě Vás zveme na networking spojený s ochutnávkou vína od Kristýny Krupkové.

 

V případě zájmu o registraci nás prosím neváhejte kontaktovat .

 

Známá neznámá?

Zdá se, že jedna z velkých neznámých se nyní stává známou.

Možná si ještě vzpomenete na tento slavný, ale velmi matoucí citát bývalého ministra obrany USA Donalda Rumsfelda:

. . existují „známé“ záležitosti; to jsou věci, o kterých víme, že je známe. Víme také, že existují „známé neznámé“; tedy záležitosti, o kterých víme, že je neznáme. Existují však také „neznámé neznámé“ – záležitosti, o kterých nevíme, že je nevíme.“

V českém právním řádu, a zejména v oblasti dědického práva, je známých neznámých poměrně hodně. Někdy to může být způsobeno rozporem mezi různými zákony, ale častěji se tak děje proto, že zákon o nějakém důležitém bodu zcela mlčí.

Jednou z nejdůležitějších „známých neznámých“ je otázka okolo darování pro případ smrti (mortis causa).

Co je to dar mortis causa?

Jedná se o dar, který někdo daruje nyní, za svého života, ale který je podmíněn jeho smrtí.

Je celkem jasné, že české právo to umožňuje, ale je zde jistý problém.

Kdy se dar Mortis Causa vlastně poskytuje?

To je „známá neznámá“. Zní to jako teoretická otázka, ale ve skutečnosti je velmi důležitá,

Logicky o tom můžeme uvažovat dvěma způsoby.

Pokud vám takový dar poskytnu dnes, pak mohu tvrdit, že jsem dar poskytl nyní (i když k převodu vlastnictví dojde později – tj. k okamžiku mé smrti). Platí to zejména v případě, že dar učiním neodvolatelným – to znamená, že jej nemohu zrušit nebo „vzít zpět“.

Daroval jsem ho. Tečka.

Existuje však samozřejmě ještě druhý způsob, jak o daru mortis causa přemýšlet. Můžeme to vnímat tak, že dar je dán až v den mé smrti – protože tehdy nabývá účinnosti.

Proč je tento rozdíl důležitý?

Je důležitý proto, že pokud je dar učiněn v okamžiku mé smrti, pak se stává součástí mé pozůstalosti. Na darovanou věc se v takovém případě bude vztahovat dědické právo včetně práv nepominutelných dědiců.

Pokud tedy například daruji svůj dům jednomu ze svých dětí a ostatním ne, pak ostatní mohou požadovat, aby hodnota tohoto domu byla zohledněna při výpočtu jejich dědického podílu.

Jenže jde o to, že většina lidí, která by uvažovala o darování mortis causa by tak učinila proto, aby se podobným sporům mezi dědici vyhnula.

A nejistá odpověď na naši otázku je důvod, proč se tento zajímavý právní nástroj nepoužívá často. Je to „známá neznámá“ a žádný rozumný právník nebude svému klientovi radit, aby něco udělal, pokud si není dostatečně jistý, že to bude fungovat.

Možná se však „známá neznámá“ stává známou.

Nyní máme k dispozici rozhodnutí Krajského soudu v Praze1, které říká, že darování je účinné dnem podpisu smlouvy, nikoliv dnem úmrtí.

I když se nejedná o rozhodnutí Nejvyššího soudu, může být pro mnohé velmi povzbudivé, protože logika, kterou soud uvedl při zrušení rozhodnutí soudu nižší instance, se nám zdá být velmi rozumná.

Důležitými faktory rozhodnutí byly následující:

– dar byl neodvolatelný a obdarovaný jej písemně přijal

– jednalo se o darování bytu, který byl rovněž zapsán v katastru nemovitostí

Je to užitečné? Proč?

Ano, je to důležité při řešení problémů mnoha našich klientů.

Představte si první situaci:

  • Pan Jindřich chce vložit svůj dům do svěřenského fondu, ale zároveň nechce řešit komplexní otázky související s bydlením v domě, který mu již nepatří. Nechce se zabývat správcovstvím, daněmi, účetnictvím ani administrativou.

To je v pořádku. Pokud by se novým rozhodnutím začala řídit praxe, mohl by Jindřich založit prázdný svěřenský fond (říkáme mu „pilotní svěřenský fond“) a dům do něj nyní darovat s podmínkou své smrti.

Tímto způsobem by se svěřenský fond „aktivoval“ až okamžikem Jindřichovy smrti, a dům by se nestal součástí jeho pozůstalosti.

Dalším důvodem, proč lidé někdy zakládají svěřenské fondy, je, že se chtějí vyhnout pravidlům nepominutelného dědictví, nejčastěji proto, že by tato pravidla reálně vedla k nespravedlivému výsledku. Představme si následující situaci:

  • Paní Božena má dvě dcery, Lenku a Věru. Má je stejně ráda, ale v průběhu let Lenka často žádala o finanční podporu a jiné dary, které jí Božena poskytovala, zatímco Věra nikdy nic nechtěla.

Božena se nyní chce zachovat spravedlivě a svůj dům darovat Věrce.

Do nedávna by to byl typický důvod pro založení svěřenského fondu. Pokud se však praxe rozhodne následovat přelomové rozhodnutí Krajského soudu v Praze, mohla by Božena ušetřit náklady na svěřenský fond a místo toho použít dar mortis causa.

Vývoj v této oblasti práva budeme sledovat, bude záviset na dalších soudních rozhodnutích a na tom, jak se k celé záležitosti postaví odborná veřejnost. V tuto chvíli se ale zdá, že se pomalu otevírají nové možnosti.

_____________________________________________________

1 usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. 8. 2023, č. j. 102 Co 9/2023-102