Autor: artistsweb

Fotografie z APRSF Semináře pro svěřenské správce a poradce, pořádaného v lednu 2018последний планшет samsungbing native

Převody majetku do svěřenského fondu

Pokud chcete vytvořit řádný rodinný svěřenský fond, pak je nezbytné převést do jeho správy určitý majetek, tak aby jej mohli správci držet ve prospěch obmyšlených.

Příkladem takového majetku může být rodinný dům, chalupa, rodinná firma nebo umělecké dílo.

Jak začít

Nejdříve je třeba vyčlenit určitý počáteční vklad, což je nezbytné k tomu, aby svěřenský fond vůbec vznikl. Tento vklad je běžně součástí smlouvy o svěřenském fondu.

Z mnoha důvodů klientům běžně doporučujeme, aby vyčlenili počáteční vklad pouze ve výši 1.000,- Kč. Jedním z hlavních důvodů je právní požadavek na to, aby byl tento počáteční vklad prokazatelně vyčleněn z vlastnictví zakladatele svěřenského fondu. V případě, že se jedná o majetek ve společném jmění manželů, mohl by takový požadavek způsobovat problémy, ovšem pokud zakladatel vyčleňuje pouze malou částku v hotovosti, pak je situace jasná.

Uvedené pravidlo se na později provedené vklady neuplatňuje.

Vkládání Hlavního majetku do svěřenského fondu

Běžně se uskutečňuje oddělenou smlouvou (či smlouvami) o vkladu, která se uzavírá mezi osobou, jež majetek vkládá (vkladatelem) a svěřenskými správci, kteří jej přijímají do správy svěřenského fondu.

Neexistuje žádné pravidlo, které by určovalo, kdy má být tento další majetek do správy svěřenského fondu vkládán ani kolikrát tak lze učinit.
Majetek může být do svěřenského fondu rovněž vložen závětí.

Kdo může vkládat majetek do svěřenského fondu?

Počáteční vklad vyčleňuje zakladatel. Následující vklady mohou být provedeny kýmkoli. Často se např. stává, že zakladatel je jedním z manželů (vyčlení počáteční vklad), ovšem následné vklady jsou uskutečněny druhým manželem nebo jiným rodinným příslušníkem.

Daně, Bezúplatné vklady a Daň z nabytí nemovitosti

Je třeba upozornit, že nejsme daňoví poradci, ovšem disponujeme písemným vyjádřením daňového poradce o tom, že za normálních okolností bezúplatné vklady majetku do svěřenského fondu jsou od jakékoli daně osvobozeny – což se týká jak osoby vkladatele, tak svěřenského fondu.

Klientům vždy doporučujeme, aby si nechali vypracovat odpovídající daňovou analýzu, která je důležitá zejména v ‘neobvyklých’ případech – takovým příkladem může být situace kdy se majetek nachází mimo Českou republiku nebo někdo ze zúčastněných není rezidentem ČR.

Úvahy pro svěřenské správce

Jste-li správcem svěřenského fondu, musíte být velmi obezřetný ohledně důsledků přijetí vkladu a vzít v úvahu veškerá potenciální rizika. Musíte též zajistit to, aby byla jasná povaha vkladu. Jestliže se např. jedná o finanční částku v hotovosti, je třeba pečlivě zaznamenat, že se jednalo o bezúplatný vklad, aby se předešlo jakýmkoli budoucím sporům o to, že se jednalo např. o půjčku do svěřenského fondu.

Některé vklady nejsou takové, jak vypadají. Správci by se vždy měli ujistit, zda vkládaný majetek opravdu přinese svěřenskému fondu prospěch, a pokud má na sebe navázán jakékoli potenciální závazky, být si jisti, že je svěřenský fond schopný tyto v případě nutnosti splnit.

Přijme-li do správy např. opuštěnou budovu, může to do budoucna znamenat značné náklady na její opravu a údržbu – bez výhledu na příjmy z jejího pronájmu.
Správce nemá povinnost majetek do svěřenského fondu přijmout, a může se stát, že někdy bude nejlepší volbou jeho odmítnutí. Další důvody, jež mohou k odmítnutí vést naleznete níže.

Solventnost / Zkracující úmysl

Může se stát, že již učiněný převod do svěřenského fondu bude zneplatněn, a to z důvodu, kdy zakladatel/vkladatel byl v době transakce insolventní nebo pokud se zjistí, že byl učiněn s úmyslem zkrátit věřitele nebo finanční úřad či platbu takto ztížit.

Pro správce se jedná o zásadní otázku. Měl by si být jistý, že v okamžiku přijímání vkladu, byl zakladatel/vkladatel solventní a schopný plnit své dluhy, a že ho k převodu majetku do svěřenského fondu, vedou legitimní důvody. Pokud bude takový převod soudem zrušen, avšak správci již vyplatili plnění třetí osobě, potom by to pravděpodobně mohlo vést k jejich osobní odpovědnosti.

Opět, pamatujte, neexistuje žádná povinnost pro správce takové vklady přijímat.

Převod vlastnictví

Pro správce je důležité zajistit splnění příslušných formalit pro převedení majetku do správy svěřenského fondu. Tyto formality jsou různé v závislosti na druhu vkládaného majetku.

Vkládáte-li do svěřenského fondu nemovitost, musí být převod ve formě, kterou akceptuje katastr nemovitostí (písemná forma s ověřenými podpisy). Požadavky pro jiný druh majetku jsou obecně většinou méně striktní, avšak jedná-li se o majetek větší hodnoty, vždy doporučujeme, aby byly podpisy na smlouvě ověřeny.

Součástí našich administrátorských služeb je příprava návrhů těchto smluv.

 

Závěrem

Rodinné svěřenské fondy a související převody majetku mohou být poměrně složité. Chcete-li dosáhnout požadovaného výsledku, doporučujeme Vám vždy využít služeb profesionálního poradce zabývajícího se právě svěřenskými fondy, administrátora, jakým je společnost Svěřenské fondy a trusty s.r.o.

Vzhledem k nedávným aktivitám některých nečlenů Asociace pro podporu a rozvoj svěřenských fondů, z.s. (APRSF) jako členové APRSF

vnímáme za nezbytné vydání tohoto varování pro spotřebitele.

Varování zdůrazňuje význam výběru znalého a zkušeného odborníka pro založení svěřenského fondu, např. takového jakým je společnost Svěřenské fondy a trusty s.r.o.

Novela zákona o daních z příjmů přinese pozitivní změny

Novela zákona o daních z příjmů, která výrazně ovlivní danění svěřenských fondů, v současnosti čeká na podpis prezidenta republiky.

Vzhledem k tomu, že nejsme daňoví poradci Vám s radostí poskytneme souhrn relevantních změn, který pro APRSF – Asociaci pro podporu a rozvoj svěřenských fondů připravila společnost PwC, Česká republika. Dokument je dostupný zde.

Proč je to důležité?

Novela je důležitá z mnoha důvodů, ale jedním z nejvýznamnějších je fakt, že svěřenské fondy bude nyní možné využívat jako holdingové struktury pro společnosti, a zvláště pak pro rodinné podniky.

Z našeho vlastního průzkumu víme, že 74% českých rodinných firem nemá vypracovaný žádný plán nástupnictví. A na základě zahraničních výzkumů předpokládáme, že:

• 70% těchto podniků zanikne při převodu na další generaci (zdroj Family Business Institute US); a
• 85% těchto rodinných podniků zažije ‚závažný rodinný konflikt‘.

Jedná se o zásadní problém nejen pro dotčené rodiny, ale také pro českou ekonomiku a společnost jako celek.

Když zakladatel firmy zemře, důsledky jsou následující:

• Vlastnictví společnosti běžně přejde do rukou rodinných příslušníků, kteří většinou mají rozdílné priority. Někteří si přejí v podnikání pokračovat, ale chybí jim většinový podíl, který potřebují k tomu, aby si zajistili kontrolu. Ve většině případů lidé chtějí pouze peníze. V některých případech chtějí společnost řídit lidé, kteří nejsou dostatečně kvalifikovaní a neuspějí.
• Výsledkem je většinou ukončení rodinného podniku, buď jeho prodejem anebo zánikem.
• Výroba zavře. Zaměstnanci ztratí práci. Majetek, který byl nahromaděn v průběhu mnoha let, je zničen.

Pro mnoho zahraničních rodinných podniků je plán nástupnictví nedílnou součástí jejich celkové strategie – stejně důležitý jako jejich strategické a prodejní plány. Takový plán nástupnictví nabízí mnoho výhod:

• Rodinný majetek je ochráněn;
• Pokud se něco stane majiteli podniku, nedochází ke ‚krizovým situacím‘;
• Vyšší management může být v procesu zapojen a cítit se důležitě;
• Poskytne způsob a plán rozvoje dovedností rodinných příslušníků (nebo jiných osob) do té míry, že budou připraveni převzít kontrolu nad společností;
• Vlastnictví může být předáno rodině, ale kontrola může být přenechána odlišné skupině osob, která se však musí řídit pravidly a pokyny nastavené zakladatelem společnosti – a to i po jeho smrti;
• Nekompetentním nebo chamtivým členům rodiny může být zamezeno pokusit se o převzetí a zničení podniku. Namísto toho zůstane nedotčen ve prospěch budoucích generací.
• Výrobny zůstanou otevřeny a pracovní místa uchráněna.

Současná novela zákona o daních z příjmů nám dává mocný nástroj. Nyní bude možné, aby rodinný svěřenský fond vlastnil rodinný podnik bez negativních daňových dopadů.
Znamená to, že během života si může zakladatel ponechat úplnou kontrolu – nic neovlivní každodenní řízení společnosti, ale v okamžiku, kdy se mu něco stane, nebo ve chvíli, kdy půjde do ’důchodu’, bude kontrola předána osobě nebo osobám, které zakladatel vybral – k tomu, aby řídili společnost nejlepším možným způsobem, na základě pravidel, která stanovil, v nejlepším zájmu rodiny a firmy jako takové.

Pro více informací o této možnosti nás prosím neváhejte kontaktovat.

 

Pokyny pro správce – Kdy zajistit notářské ověření.

Jednou z nejběžnějších otázek, kterou nám klienti pokládají ve vztahu k řádné správě jejich svěřenského fondu je: „Které dokumenty musí být notářsky ověřené?“

Odpověď je jednoduchá, avšak důležitá.

Měli bychom začít tím, že shrneme, co notáři s dokumenty dělají. Zákon k platnosti některých dokumentů vyžaduje, aby byly vydány ve formě notářského zápisu. Takovým příkladem je statut svěřenského fondu. Notářský poplatek za vydání statutu je vypočítán jako procentní podíl, který se odvíjí od hodnoty vyčleňovaného majetku. Důsledkem toho může být někdy velmi vysoký. Jedním z důvodů, proč doporučujeme klientům zakládat svěřenské fondy s počátečním vkladem 1.000,- Kč, je právě minimalizace těchto nákladů.

Notáři také ověřují podpisy. Tato služba je mnohem jednodušší než vydávání notářských zápisů. V podstatě se jedná o to, že notář zkontroluje totožnost podepisující osoby, a potom toto ověření zaznamená do registru. Ověření pak odstraní jakékoli pochybnosti o tom, kdo dokument podepsal a kdy se tak stalo. Služba je velmi levná a poskytují jí též pošty.

V obou případech Váš dokument získá spoustu dobře vypadajících razítek.

Jediná listina týkající se Vašeho svěřenského fondu, která musí být vydána notářským zápisem je statut svěřenského fondu.

Přísně vzato není třeba ověřovat žádné další listiny, ovšem z praktického hlediska by některé být ověřeny měly. Uvedeme tři důvody proč:

• Pokud plánujete vkládat do svěřenského fondu nemovitost nebo obchodní podíl, potom se požaduje, abyste na katastr nemovitostí nebo do obchodního rejstříku vkládali notářsky ověřené listiny.
• Druhým důvodem pro ověření je odstranění budoucích pochyb o tom, zda byly listiny platně podepsány, a hlavně KDY byly podepsány. Jak jsme zmínili v předchozím článku, některá správcovská rozhodnutí jsou považována za ‚významná‘. Jedná se o taková rozhodnutí, která mohou významně ovlivnit svěřenský fond a / nebo jeho obmyšlené. Jak jsme vysvětlovali v předchozím článku, stejně jako musí být všechna ‚významná rozhodnutí‘ písemně zaznamenána měla by obsahovat také písemné ospravedlnění, které k přijatému rozhodnutí vedlo.
• V předchozím článku jsme také uvedli, že pokud by byla platnost svěřenského fondu napadena u soudu, jeden z argumentů, které mohou být použity žalobou bude nesprávná administrace. Skutečnost, že alespoň některá správcovská rozhodnutí budou ověřena je dobrým důkazem toho, že byl svěřenský fond v rozhodné době řádně spravován.

Z uvedených důvodů doporučujeme následující:

1.    Statut:
Musí být vydán ve formě notářského zápisu. (V tomto jediném případě je notářský zápis vyžadován zákonem).

2.    Smlouva o svěřenském fondu:
Smlouva o svěřenském fondu je (podle současné právní úpravy) dokument, na jehož základě svěřenský fond vzniká. Podpisy na této smlouvě by měly být notářsky ověřeny z důvodu odstranění možných sporů ohledně toho, zda a kdy svěřenský fond platně vznikl. Notářsky ověřené podpisy na této listině, budete také potřebovat v případě, že plánujete do fondu vložit obchodní podíl nebo nemovitost.

3.    Smlouvy o vkladu:  
Ověřené podpisy na těchto smlouvách jsou vyžadovány katastrem nemovitostí a obchodním rejstříkem. V ostatních případech není ověření nutné, ale v případě, že je hodnota vkládaného majetku vysoká nebo pokud máte jiné důvody domnívat se, že by mohl být vklad tohoto majetku v budoucnu zpochybněn, potom je ověření smlouvy vhodné.

4.    Správcovská rozhodnutí / Zápisy z jednání a výročních schůzí:
Tyto listiny nepotřebují ověření a pro většinu správcovských rozhodnutí ani není třeba. V některých situacích je však vhodné ověření zvážit:

• Pokud se jedná o ‚významné‘ rozhodnutí nebo existuje obava, že by jej někdo mohl v budoucnu zpochybnit.
• Pokud nebylo v uplynulém roce ověřeno žádné rozhodnutí, potom je dobrý nápad ověřit podpis osoby, která připravila zápis z výroční schůze správců (není třeba ověřovat podpisy všech jednotlivých správců). Pomůže to k potvrzení souvislé správy svěřenského fondu pro případ, že by chtěl někdo takovou správu / existenci fondu v budoucnu zpochybňovat.

5.    Memorandum přání:
Jedná se o soukromou listinu, která nemusí být ověřena. Ovšem pokud obsahuje cokoli, co by mohlo být v budoucnu diskutabilní, nemusí být její ověření na škodu.

6.    ‚Běžná’ správcovská rozhodnutí
Rozhodnutí týkající se relativně malých finančních částek anebo všední záležitosti jako je otevření bankovního účtu apod. nevyžadují ověřené podpisy.
Pamatujte, že ověření podpisu je velmi levné a snadné. Takže v případě pochyb, si raději podpis nechte ověřit. Může Vám to pomoci snížit riziko budoucích sporů.