Lidé nám často pokládají otázky ohledně důvěrnosti. Pro některé klienty je zachování soukromí skutečně jedním z hlavních důvodů k založení svěřenského fondu.
Existuje mnoho důvodů, proč se snažit udržet své finanční záležitosti důvěrné. Některé důvody jsou dobré, jiné nikoli. Zda český svěřenský fond dosáhne požadovaného stupně důvěrnosti záleží především na tom, před kým přesně se snažíte uchovat informace v tajnosti a proč.
Stručně řečeno, pokud se snažíte skrýt před policií nebo finančním úřadem, český svěřenský fond vám nepomůže. Jestliže si však chcete držet od těla zvědavé sousedy, potom bude svěřenský fond velmi účinný.
Mezi tyto dva extrémy se vejde mnoho dalších lidí, které by mohlo zajímat, jaká je vaše finanční situace, včetně věřitelů, obchodních partnerů, ale i bank nebo dalších členů vaší rodiny. Rozsah, v jakém vás svěřenský fond před těmito osobami chrání, se liší a v tomto blogu se jím budeme zabývat podrobněji.
V závislosti na vašich cílech, někdy může nabídnout více soukromí zahraniční svěřenský fond (trust), což může být jeden z důvodů, proč o mezinárodním řešení uvažovat.
Nejdříve se však pojďme podívat na české svěřenské fondy a na to, jak dobře ochrání vaše soukromí před různými skupinami.
Chci se skrýt před zvědavými sousedy
Toto je výborný důvod pro založení svěřenského fondu a perfektně splní vaše očekávání.
Pro mnoho rodin je tato otázka zásadní z hlediska bezpečnosti celé rodiny. Pokud lidé mohou dohledat, že máte peníze, potom se vaše rodina stává cílem těch, kteří je od vás budou chtít. V extrémních případech to může představovat ohrožení vaší bezpečnosti.
Vaše právo na tento druh soukromí je ve skutečnosti chráněno jak evropskými, tak českými předpisy.
Při pohledu do zákona, je třeba mít na paměti, že téměř všechny svěřenské fondy se týkají rodinných (nikoli obchodních) vztahů. Znamená to, že na rozdíl od obchodních společností, neexistuje žádný veřejný zájem na úplném zveřejnění všech informací.
Pokud se váš svěřenský fond týká rodinných záležitostí, pak je chráněn Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv, konkrétně článkem 8, který stanoví:
Článek 8 – Právo na respektování rodinného a soukromého života
1. Každý má právo na respektování svého rodinného a soukromého života, obydlí a korespondence.
2. Státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to v souladu se zákonem a nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, hospodářského blahobytu země, ochrany pořádku a předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných.
Tato pravidla jsou pro český stát závazná a mohou být vymáhána prostřednictvím Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
V České republice, stejně jako v některých jiných zemích, existuje evidence svěřenských fondů. Tato evidence je však v souladu s pravidly uvedenými výše.
Přestože jste tedy povinni poskytnout o svém fondu mnoho informací, pouze malá část z nich je dostupná široké veřejnosti.
Zde je příklad jednoho výpisu z veřejné části evidence svěřenských fondů (kliknutím na obrázek zobrazíte soubor):
Jak vidíte, mnoho informací se z něj nedozvíme.
Z výpisu zjistíme název svěřenského fondu, jeho identifikační číslo, jméno a adresu svěřenského správce, obecně formulovaný účel svěřenského fondu, den vzniku fondu a nic dalšího – nebo alespoň nic dalšího, co by nás zajímalo. Ve skutečnosti je veřejně známo, že zakladatelem tohoto fondu je Andrej Babiš, předseda vlády České republiky, ale pouhým nahlédnutím do tohoto výpisu, bychom to nezjistili.
Nevidíme tedy, kdo tento fond založil. Jméno zakladatele ve výpisu není. Nevidíme, kdo jsou obmyšlení a co je možná nejdůležitější, nevidíme, jaký majetek je ve svěřenském fondu spravován.
Zvědavý soused má smůlu.
Varovat však musíme v případech, kdy je do správy fondu vložena nemovitost nebo obchodní podíl. Taková informace se totiž objeví v katastru nemovitostí nebo v obchodním rejstříku. Jméno zakladatele a obmyšlených bude stále skryto, ovšem šikovný a neodbytný člověk by mohl být schopen zjistit více právě touto cestou, zvláště v situaci, kdy jste byli předchozími vlastníky domu nebo podílu vy sami.
Celkově je však zachována dostatečná úroveň soukromí, která většině lidem postačuje.
Jsem zkorumpovaný politik / zločinec / Chci se ukrýt před policií a před finančním úřadem
Promiňte, český svěřenský fond vám nepomůže.
Zatímco veřejnost nedohledá skoro nic, policie, daňový úřad a další státní orgány mají přístup téměř k veškerým informacím.
V každém případě, pokud kterýkoli renomovaný poskytovatel služeb souvisejících se svěřenskými fondy (jejich zakládáním nebo administrací) zjistí, co děláte, nejen, že s vámi odmítne navázat spolupráci, ale ve většině případů bude mít zákonnou povinnost ohlásit vaši činnost úřadům.
Chci se ukrýt před mými potenciálními obchodními partnery
Vaši potenciální obchodní partneři mají stejný přístup k informacím, jako kdokoli jiný.
Každý, kdo bude mít zájem s vámi podnikat, vás však může kdykoli požádat o poskytnutí úplného výpisu z evidence svěřenských fondů. Úplný výpis obsahuje podrobnější informace, včetně toho, kdo je zakladatelem fondu a kdo jsou jeho obmyšlení. Žádnou povinnost poskytnout takový dokument samozřejmě nemáte; záleží pouze na vašem rozhodnutí, pokud však odmítnete, může se stát, že spolupráci nenavážete. Stejná pravidla platí ve vztahu k bankám. Banky vás vždy budou žádat o poskytnutí úplného výpisu a v mnoha případech také o kopie zakládacích listin svěřenského fondu.
Chci se ukrýt před členy rodiny
To je zajímavý případ.
Existuje mnoho dobrých důvodů, proč si nepřejete, aby ostatní členové rodiny věděli o vašem svěřenském fondu.
Můžete se např. obávat, že pokud někdo zjistí, že je obmyšleným svěřenského fondu, může to jeho život negativně ovlivnit. Chování takové osoby se může výrazně změnit např. v tom, že začne nepřiměřeně utrácet v očekávání velkého budoucího příjmu, který z fondu získá.
Další problém se týká diskrečních svěřenských fondů. V kapitole 8 jsme mluvili o tom, jak je důležité určit skupiny potenciálních příjemců, tak široké, jak je možné. Často to pak znamená, že lidé, kteří jsou ve skupině zahrnuti, ve skutečnosti nemají žádnou reálnou šanci na získání majetku z fondu. Proč byste jim o tom všem měli vůbec říkat?
Dalším příkladem jsou fondy založené pro nezletilé děti, které jsou v péči bývalé partnerky nebo bývalého partnera. Většinou nechceme, aby bývalý partner o svěřenském fondu věděl. Jak můžeme jako zákonný zástupce udržet tuto informaci v tajnosti?
Odpověď je jednoduchá:
Příslušné části občanského zákoníku jsou následující:
§ 1463
(1) Dohled nad správou svěřenského fondu vykonává zakladatel a osoba označená za obmyšleného, popřípadě další osoby, určí-li tak statut.
§ 1465
(1) Svěřenský správce bez zbytečného odkladu doručí tomu, kdo má právo dohledu nad správou svěřenského fondu podle zákona, oznámení, v němž uvede alespoň označení, účel a dobu trvání svěřenského fondu a své jméno a adresu. Oznámení není třeba, jsou-li tyto skutečnosti osobě oprávněné k dohledu již známy.
(2) Na žádost toho, kdo má právo dohledu nad správou svěřenského fondu, umožní svěřenský správce kontrolu dokladů o svěřenském fondu a předloží mu vyžádané vyúčtování, zprávu nebo jinou informaci.
Pokud se na vás s dotazem obrátí obmyšlený, potom mu o svěřenském fondu musíte říct a pokud vás o to požádá, musíte mu umožnit přístup do knihy záznamů.
Jestliže by něco takového způsobilo problém, existuje jednoduché řešení. Namísto toho, abyste danou osobu rovnou jmenovali obmyšleným, zahrňte ji do skupiny způsobilých osob.
Pokud je někdo zahrnut ve skupině způsobilých osob, potom nemáte povinnost poskytovat mu jakékoliv informace, dokonce mu ani nemusíte oznamovat, že byl svěřenský fond založen. Taková osoba nemá více práv, než jakýkoli jiný člen široké veřejnosti.
Nezapomeňte však, že pokud opravdu budete chtít tomuto člověku poskytnout plnění ze svěřenského fondu, správci ho nejdříve budou muset jmenovat obmyšleným (a o existenci svěřenského fondu ho informovat).
Chci se ukrýt před svými věřiteli
Jde o další zajímavý případ. Mnoho svěřenských fondů je založeno za účelem ochrany rodinného majetku před budoucími nároky věřitelů.
Znamená to, že jim musíme o svěřenském fondu říkat?
Krátká odpověď na tuto otázku zní: “Nemusíme”. I když mohou nastat situace, kdy by bylo podle insolvenčního zákona nečestné nebo podvodné, pokud byste tak neučinili. Podle právních předpisů, upravujících svěřenské fondy žádnou takovou povinnost nemáte . . . ale, existuje zde potenciální riziko, které vysvětlíme.
Vzpomeňte si, že důvodem k založení svěřenského fondu, bylo zajistit ochranu rodinného majetku před vnějším napadením. Pro věřitele bude poměrně obtížné napadnout svěřenský fond, o kterém nevědí.
Pokud jste při zakládání fondu dostatečně nápadití a chytří, můžete toho dosáhnout, ale ve skutečnosti, bude věřitelům ve většině případů naprosto zřejmé, co jste udělali. Jde o to, že do svěřenského fondu vložíte např. váš rodinný dům.
Věřitel může jednoduše vyhledat vaši adresu v katastru nemovitostí a zjistit, že je dům je ve správě svěřenského fondu. Dalším velkým vodítkem bude, že předchozím majitelem před svěřenským fondem, jste byli vy.
Věřitel samozřejmě nemůže získat o svěřenském fondu více informací, než kdokoli jiný a skutečnost, že o existence fondu ví, mu peníze získat nepomůže. Stále musí nalézt právní propojení mezi vámi a svěřenským fondem, a obrátit se na soud.
Pokud je svěřenský fond řádně založen, potom věřitel neuspěje.
Může však věřitel získat přístup k podrobným informacím o vašem svěřenském fondu?
Odpovědí se zabývá ustanovení § 65e zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů
§ 65e
(3) Úplný opis zápisu nebo listiny . . . může obdržet pouze svěřenský správce nebo ten, kdo na tom má právní zájem. . .
Všimněte si slovního spojení ‘právní zájem’. Má věřitel nebo exekutor, který se od vás snaží vymoci peníze ‘právní zájem’ na získání všech podrobností o vašem svěřenském fondu?
Odpověď neznáme, protože z kontextu není jasné, co přesně ‘právní zájem’ znamená a v tomto zákoně není definován. Domníváme se však, že odpověď bude: ‘Ano, věřitel ‘právní zájem’ má.’
Všimněte si, že výše uvedený §, opravňuje věřitele pouze k získání úplného výpisu z evidence svěřenských fondů. Nezasahuje do práv obmyšlených osob, takže věřitel by pravděpodobně neměl mít přístup ke knize záznamů. A samozřejmě nezapomínejme, že věřitel musí nejprve požádat soud o to, aby přístup k těmto informacím získal.
Připomeňme také, že i když věřitel přístup k informacím z evidence získá, bude-li chtít váš svěřenský fond napadnout, musí podat žalobu u soudu a pokud byl svěřenský fond v první řadě správně strukturován, pak je velice nepravděpodobné, že uspěje.
A jak je to s novináři?
Jedinou variantou pro novináře by bylo tvrdit, že mají stejný právní zájem jako věřitelé. Tento bod zatím není vyzkoušen, ale máme pocit, že novinářský zájem pravděpodobně jako ‘právní zájem’ neobstojí.
Závěrem tedy můžeme shrnout, že české svěřenské fondy nabízejí většině lidí velmi dobrou úroveň ochrany soukromí, alespoň tedy těm, kteří se věnují čestným a zákonným aktivitám.
